Moje soužití s kočkou
Je vědecky dokázáno, že majitelům koček se vyhýbají kardiovaskulární choroby, protože kočky dokáží eliminovat stres.
Zdá se, že mám doma nějaký kočičí zmetek.
Ale abych mu nekřivdila. Díky svému chlupatému audio teroristovi, se mi značně rozšířily obzory v oblasti herpetologie, ornitologie a zoologie obecně.
To se jednou vzbudíte po noční a najdete v kuchyni svíjející se Užovku obojkovou, kterou Miky vyhrabal z hnízda pod terasou. V tu chvíli se mimo jiné zdokonalíte v gymnastice, protože dokážete během vteřiny vyskočit na kuchyňskou linku a zavěsit se na lustr.
Věřte mi, že tohoto hada definitivně zapamatujete. Včetně toho, že je zákonem chráněný, což vám sdělili na lince pro ochranu zvířat, kam jste zavěšeni na lustru telefonovali, abyste se ujistili, že vás to nemůže sežrat, v tom horším případě.
Občas jsem nacházela v méně nošených botách slepýše v různých stadiích rozkladu. A když máte velké štěstí, najdete ve zbrusu nových lodičkách od Dona Karen New York, na které jsem šetřila půl roku, vyblité torzo mrtvé myši.
To mě naučilo pořádku a boty nenechávám volně položené v předsíni, ale jsou pečlivě uschované ve vzduchotěsných krabicích.
Jindy v roztržitosti zapomenete přikrýt čerstvě uvařený vývar, když pospícháte na autobus do práce.
Budiž vám odměnou roztahané kuřecí kosti po bytě, kousky rozcupované zeleniny v každém koutu.
A když máte kočku plavce, jako já, tak se vám v tom vývaru vykoupe do půl těla a usuší se v čerstvě vypraném povlečení.
Když je krásný slunečný den, vytáhnete na terasu cvičící podložku a meditujete.
Po tom, co jste vzdali hold slunci a zameditovali si v pozici Lotos, příjemně odpočatí zjistíte, že sdílíte podložku s čerstvě zakousnutou krysou, která tam pravděpodobně také odpočívá.
Při krásném počasí snídám na terase s výhledem na jezero. Když se chystám s chutí zakousnout se do čerstvého jablka, Miky si často přitáhne ještě živou snídani, aby hodoval se mnou.
Bývají to často myši či ptáci v různých stadiích života a nutno říci, že jsem se zdokonalila v první pomoci a dokážu ty nevinné tvory zachránit.
Nevím, jak to ten masový vrah dělá, ale do půl hodiny mi je přitáhne zpátky a tentokrát definitivě kaput, aby mi dal najevo, kdo je tady pánem. Přiznám se, že se ho občas bojím.
Zažívám s ním občas i hezké chvilky. Kupříkladu, když spím, přitulí se ke mně a začne si pohrávat s mými vlasy. Okusuje je, slintá do nich, a když se mu zdá, že vlasy nespolupracují, zatne se mi drápy do hlavy. To bývá člověk dozajista probuzen. I ve 3 ráno.
Můj obličej zdobí už několik jizev různých hloubek i tvarů. Věděli jste, že se jizvy po kočičím drápnutí špatně hojí? Já už to vím.
Náš kompost, který je společný pro všechny partaje, se stal věčným pohřebištěm nevinných Mikyho obětí. Pro sousedy začínám být podezřelá, neboť neustále polohlasem přednáším růžencové modlitby u popelnic. Asi těžko někomu vysvětlím, že vyprovázím ptáky bez hlavy na své poslední cestě, neboť i oni jsou živí tvorové.
I přesto je soužití s kočkou krásné. Souhlasíte?