Milý Krucie, dnes jsem hřešil. Prodal jsem Tě za mrzkých tři tisíce. Jsem otrok-Jidáš, kterému cinkají mince v kapse na úkor Tvého štěstí a domovní pohody. Volba, zda tě vzít na tábor, kde bude pět psů (čtyři tvé sourozenci psi zabili), či tě dát k babičce, jež má dvě své kočičky, proběhla jasně, ale stejně jsem se slzám neubránil. Volil jsem hamižnost před láskou a jsou kyselými hrozny namlouvat si, že když vařím pro dětičky na táboře, činím prospěšnou činnost. Věřím, že se babička o Tebe hezky postará, a tak doufám, že se za čtrnáct dní shledáme ve zdraví a v radosti. Jen jsem si zvykl na Tvé noční vrnění na mé hrudi, bude mi chybět kníkání a poškrábané ruce nebudou jako mé ruce, ale vím, že budeš ve společnosti dalších dvou kočiček a otrok jedna za Tebou bude jezdit, aby tě ujistil o naší lásce. Víš, my jsme ten tábor slíbili, tak je to závazek. Ty jsi a budeš vždy součástí našich životů, tak prosím, odpusť nám to. Možná ti to ale bude u prdele, protože budeš mít kámoše na hraní, ale do hlavy ti nevidím, jen se mi zdálo, že tvůj pohled byl velmi, velmi vyčítavý….Tak mi to promiň a za 14 dní ahoj.
Milý Krucie, dnes jsem hřešil
(Visited 1 times, 1 visits today)
